Ahojte!

Lidi se hádaj kvůli prkotinám i kvůli zásadním otázkám jako je třeba výchova dětí .... Problém je v tom, že i ta malá prkotina se nám v daný moment jeví jako otázka života a smrti
a vždycky vypadá tak strašně důležitě, že jsme schopní za ni ten život klidně položit.

Všichni se občas neshodneme. A je to v pohodě. Co člověk to názor, podstatný je, jak ty názory jiných lidí budeme respektovat.

V momentě konfliktu mívám pocit, že bych všechno nejradši zahodila.
Nejdřív hledám důvody, proč zrovna já mám pravdu, proč by to mělo být tak jak říkám a nejsem schopná se zastavit a racionálně uvažovat. Stejně tak i člověk, se kterým, se zrovna přu (zdravím Davida ❤). Snažíme se prosadit. Ve finále hledáme chyby daleko od jádra samotného konfliktu a nevědomky si ubližujeme. Po fázi totální "nasranosti" přichází fáze "vyčerpání" a já mám pocit, že je mi všechno jedno a jediný co chci je, aby byl konec. Pořád nechápu, proč mi nerozumí a proč v tom či onom nesouhlasí,... a pořád nechápu, že on to třeba vidí stejně jako já akorát z druhé strany.

Jednou jsem byla smutná a přemýšlela jsem, proč k takovým věcem mezi námi vůbec musí dojít a
David mi řekl jednu hrozně chytrou věc, kterou bych chtěla, abyste si taky zapamatovali.

Hádky ve vztahu jsou potřeba, protože dokud v něm jsou, znamená to, že nám na tom druhém záleží.

A nemyslím to tak, že když se nehádáte, tak Vám na sobě nezáleží, ale spíš tak, že se snažíme prostřednictvím hádky ovlivnit našeho partnera a chceme mu nějakým způsobem předat kus sebe. Nemusí to být v tu danou chvíli ten nejlepší způsob, ale to je z afektu, je to protože tak moc chceme být chápáni, chceme mít stejné názory, až za to občas sekáme a bodáme na zbytečným místech.

Každý člověk je jedinečný a je potřeba si to uvědomovat.

V těchto chvílích je důležité podívat se do úplné hloubky konfliktu, protože tam je ukrytý celý důvod.
Pokud je to hádka kvůli blbosti (např. výběr kachliček v koupelně), tak se zkuste zamyslet a uvědomte si, že někdy moudřejší ustoupí, vyjděte si vstříc (jednou vy, jednou partner), případně oba přistupte na kompromis a nedělejte si naschvály, protože stejně oba chcete jedinou věc- být šťastný a k tomu Vám hádky moc nepomůžou.

Pozn.: Když ustupujete, je důležité, aby to partner věděl a uvědomoval si, že to děláte pro něj a pro Váš vztah. Příště tak pro něj bude snazší ustoupit v něčem jiném, což ale neznamená, že mu svůj ústupek budete předhazovat a dávat mu ho za vinu. Vaše rozhodnutí jsou stále Vaše rozhodnutí a ať už se týkají čehokoliv, odpovědnost za ně nesete jen Vy sami. Takže žádný "já ustoupil/a minule, teď jsi na řadě ty!"

Pokud se hádáte kvůli závažnějším věcem, tak se radši uklidněte, nechte si projít hlavou co si doopravdy myslíte a proberte to- v klidu. Zkuste se zastavit a zamyslet se, kde vězí prapůvod Vaší hádky? O co Vám doopravdy jde? Nehádáte se jen kvůli tomu, že jeden milujete druhého? Stojí Vám to za to- hádka za vztah či vztah za hádku? Strach a žárlivost, která z něj pramení umí zatočit s hlavou i seberozumnějšímu člověku, ale to už by bylo téma na další článek.
Pokud Vám či Vašemu partnerovi vadí něco co děláte, není to Váš problém, je to jeho problém, ale to neznamená, že to s ním nebudete řešit a nepomůžete mu se s tím poprat. Základem je všechno si říkat, respektovat se navzájem a vycházet si vstříc.

Podstatný nejsou hádky, protože ty byly jsou a budou součástí vztahů ať chceme nebo ne. Podstatný je to, jestli spolu dva lidé doopravdy chtějí být, jestli věří vlastní lásce i lásce toho druhého a jestli jsou ochotní na vztahu pracovat. Tohle všechno ale člověk zjistí až se zkušenostmi a vědomostmi, kterým může jít naproti, už jenom tím, že se bude dívat kolem sebe, přečte si chytrou knížku a nebo tenhle článek.

Kvůli čemu se nejčastěji hádáte Vy? A jak dlouho Vám trvá se usmířit?

Kajka x