Malý velký věci
července 17, 2020Ahoj.
Já vím, že se říká, že na velikosti nezáleží. Ale jedna věc je, že se toho říká hodně a druhá věc je, že když na velikosti nezáleží, proč se teda říká "raduj se z maličkostí?"... jako pěkný, ale ono když se člověk raduje z každý prkotiny, tak ho pak taky každá prkotina může o to víc nasrat... nebo ne? No, pokusím se tomu v rámci dnešního článku přijít na kloub.
 |
Přiznejme si, že velikost řešíme každej. Někdo ji vnímá ve výši svýho platu, někdo v dosaženém vzdělání, centimetrech na bicepsu
Do určitý míry je to naprosto v pohodě, ostatně člověk je tvor soutěživý a není nic špatnýho na tom, že chceme být lepší a lepší. Problém nastává ve chvíli, kdy s tím začnete být nepříjemní svému okolí a ještě větší problém nastává, když je to nepříjemné i Vám samotným. Prostě když to egoistický chvástání už nebudete moct poslouchat ani vy sami (chápej- vydrží ho jen Vaše matka), případně Vás unaví to neustálý utvrzování sebe sama či okolí o vlastní obdivuhodnosti.
On je totiž trochu rozdíl v tom, když potřebujete dokazovat něco sami sobě anebo ostatním, přičemž ty ostatní to taky může a nemusí zajímat. Což je další proměnná, která značně zasahuje do jejich kapacit určujících snesitelnost Vaší osoby. A čím víc se tyhle kapacity snižují, tím míň času Vás kdokoliv vydrží poslouchat a vy se ve finále budete cejtit nahovno i kdybyste dokázali něco faktžefakt velkýho, poněvadž Vám nikdo neumožní mu ty Vaše úspěchy za doprovodu imaginárních famfár a ohňostrojů ani vylíčit. Což nasere.
Pokud potřebujete dokazovat něco sami sobě, tak je to víceméně oukej, ale je strašně důležitý dávat si bacha na to, aby se člověk nevyčerpal jen tím, že potřebuje ještě tohle a tamto dokázat a že ještě tohle nestačí, protože musí ještě tamto a i když má tamto, tak to může přece bejt pořád lepší.... To je totiž nekonečnej proces a nikdy si tak nikdo nic nedokázal, poněvadž jakmile se k tý Vaší vytyčený laťce dostanete, tak okamžitě uvidíte tu nad ní. Skoro zapomenete, jak dlouhou cestu jste museli ujít abyste se vůbec dostali tam, kde jste teď a ačkoliv jste třeba už spokojení, chcete to prostě dokázat. Takže tudy taky cesta nevede.
Stejně lidem, kterým na Vás záleží nemusíte dokazovat svou hodnotu v nějakých grandiózních činech, ale vidí ji právě i v tom nejmenším. V tom nejmenším co děláte i neděláte a v tom je to kouzlo a zároveň prokletí. A čtete správně děláte ne mluvíte. A možná tohle je ta odpověď na otázku: proč záleží na maličkostech. Protože nakecat toho zvládne každej spoustu, ale něco doopravdy udělat? Hmm...
Ukažme si jeden příklad za všechny, který věřím, že taknějak všichni známe:
Stejně lidem, kterým na Vás záleží nemusíte dokazovat svou hodnotu v nějakých grandiózních činech, ale vidí ji právě i v tom nejmenším. V tom nejmenším co děláte i neděláte a v tom je to kouzlo a zároveň prokletí. A čtete správně děláte ne mluvíte. A možná tohle je ta odpověď na otázku: proč záleží na maličkostech. Protože nakecat toho zvládne každej spoustu, ale něco doopravdy udělat? Hmm...
Ukažme si jeden příklad za všechny, který věřím, že taknějak všichni známe:
Stačí 1 věc, slovy jedna, kterou neuděláte a máte od matky zjeba, že jí vůbec nepomáháte, že není Vaše služka a že bez ní byste už dávno shnili, atd. doplňte si sami vaši oblíbenou frázi.
Když něco uděláte, tak toho zjeba máte stejně, protože to neděláte sami od sebe a automaticky, nýbrž na žádost, což je taktéž nežádoucí a když už to uděláte sami od sebe, tak to stejně uděláte blbě a hádejte jak to skončí? Dostanete zjeba.
Kajka X
Tak a mohla bych Vám toho tady vysolit spoustu a to nejen díky výchovným akcím mojí drahé mamá. Jedna chyba, jeden krok navíc, jedno slovo, jeden bod, jedna lež, jedna vteřina,... jsou to detaily, ze kterých se skládá náš život a věřím, že si každý dovedeme představit situace, ve kterých právě takové maličkosti dokázaly ten náš obrátit o 180 stupňů.
Ne všechny tyhle maličkosti můžeme ovlivnit, co ale můžeme ovlivnit jsou naše reakce a vnímání takových situací.
Ne všechno co se rozbije jde vždycky opravit zpátky a když už to jde, tak to určitě není tak snadné jako to rozbít (viz. skládání rozložený propisky).
Každá situace je jiná, ale jedno mají všechny společné- záleží na Vás. Je totiž ve Vaší moci, jak zareagujete na nečekané situace, který nemůžete ovlivnit- kolonou na dálnici počínaje a nemocí blízké osoby konče.
Vy ovlivníte, jestli se tu propisku aspoň pokusíte složit zpátky nebo ji rovnou hodíte do koše a koupíte novou. Vy ovlivníte to, co si z obou situací odnesete ať už s nimi můžete něco dělat nebo ne.
A co si z toho odnést dneska? Dobrá otázka, kterou Vám už ale nezodpovím, to je totiž otázka na každého z Vás a odpověď si na ni už budete muset najít sami.
Ps: A až se příště budete rozčilovat nad nějakou maličkostí, zkuste si uvědomit, jaká je to vlastně v porovnání s horšíma věcma prkotina. Pak je (alespoň pro mě) mnohem snazší nezapomínat na ty obyčejný maličkosti, za který bychom měli být všichni vděční.
Maličkosti, které má někdo rád, které mu pomůžou a které nic nestojí. Jen Vaši snahu a čas. A proto jsou to právě malý velký věci. Malý věci, který dokážou velký kouzla.
Kajka X
0 comments